Mirko Foret

Mirko Foret hlavičkový papír

Mirko Foret – trumpetista, dirigent  a skladatel.

(vlastním jménem Miroslav Foret)

Mirko Foret

Své skladby Mirko Foret podepisoval také pseudonymem Ludvík Kalda (křestní jméno „Ludvík“ zvolil po svém otci Ludvíku Foretovi, příjmení „Kalda“ po manželce Anně rozené  Kaldové).

Narodil se  9. 2. 1922 ve Svitávce (okres Blansko).

Mirko Foret patřil k zakládajícím členům orchestru Gustava Broma, hrál  s ním mimo jiné na památné premiéře v Rožnově pod Radhoštěm o letních prázdninách  roku 1940, počítané jako historický počátek tohoto legendárního brněnského tělesa.

Mirko Foret se svými sólisty
Zdroj: Moravská Galerie – sbírky on-line (https://sbirky.moravska-galerie.cz/dilo/CZE:MG.GD_29908 )

Po druhé světové válce (1947) absolvoval Mirko Foret brněnskou konzervatoř a  působil jako trumpetista v Symfonickém orchestru brněnského rozhlasu (1945 – 1955).

Taneční orchestr Mirko Foreta
Taneční orchestr Mirko Foreta

Taneční orchestr Mirko Foreta

Potom se již Mirko Foret věnoval výhradně populární a jazzové hudbě s vlastním souborem, kterým prošla řada vynikajících hudebníků jako byli trumpetista Jan Slabák, trombonista Mojmír Bártek, saxofonisté Míla Petr, Zdeněk Novák, Juraj Velčovský, Felix Slováček, Günter Kočí či Vladimír Popelka, známý především jako skladatel a aranžér, klavíristé Oldřich Blaha, Lubomír Novosad a Miroslav Hanák, kontrabasista Imré Moži, ale zejména zpěváci Eva Martinová, Karel Duda a Zbyšek Pantůček.

Mirko Foret

Mirko Foret se svým orchestrem na zkoušce v kavárně hotelu Slovan.
Pohlednice z roku 1964 zachycující "Orchestr Mirko Foreta".
Pohlednice z roku 1964 zachycující „Orchestr Mirko Foreta“. Jak je na pohlednici uvedeno: „Brněnský soubor výborného trumpetisty Mirko Foreta pracuje od roku 1957. Věnuje se převážně interpretaci moderní taneční hudby.“ Mirko Foret je na obrázku úplně vpravo. Vedle něj zprava M. Petr na klarinet, V. Popelka na kytaru, K. Gříbek na trombon, L. Hudeček na bicí nástroje, M. Hanák na klavír a I. Móži na kontrabas.

V 50. a 60. letech Mirko Foret pravidelně spolupracoval s Československým rozhlasem a posléze také s Československou televizí. Jako hostující dirigent nahrával Mirko Foret také s Rozhlasovým orchestrem Studio Brno.

Mirko Foret se svými sólisty
Zdroj: Moravská Galerie – sbírky on-line (https://sbirky.moravska-galerie.cz/dilo/CZE:MG.GD_15470)

Supraphonu vydal Mirko Foret tehdy velmi populární písničky O Cangaciero, Sedm vrchů, sedm moří, Země, odkud přicházím a mnohé další. Mimo jiné nahrál během svého dvouměsíčního turné v roce 1962 v tehdejším Sovětském svazu také desku pro firmu Melodija.

Do paměti svých nespočetných fanoušků se Mirko Foret na celý jejich život nesmazatelně zapsal zejména dlouhodobým a opakovaným účinkováním v tanečních kavárnách jako byly v Brně Slovan, Evropa či mezinárodní varieté Rozmarýn, ale také třeba pražská Alfa na Václavském náměstí.

Další nahrávky, na kterých se Mirko Foret podílel, si můžete poslechnout online na stránkách Supraphononline.cz .

V letech 1967 – 1980 Mirko Foret pravidelně vyjížděl se svým souborem na dlouhodobá  angažmá do Finska a Švédska. Začátkem roku 1971 vystupovali  jeden večer společně v programu s tehdy začínající skupinou ABBA.

Mirko Foret

V 80. letech Mirko Foret vedl mimo vlastního tanečního souboru také Vyškovský big band. S ním slavil opakovaná vítězství například na Jazzových festivalech v Kroměříži či v Rychnově nad Kněžnou.

Mirko Foret

Mnozí pamětníci brněnských sportovišť na Riviéře a v Jundrově na Mirko Foreta dodnes vzpomínají jako na nadšeného tenistu, stejně jako na zahrádkáře v židenických Akátkách .

V roce 1993 mu Nadace Život umělce udělila cenu Senior Prix.

V posledním údobí jeho života o něj oddaně pečovaly manželka Anna a dcera Eva.

Zemřel   20. 3. 1998 v Brně.

Mirko Foret

 

 

 

 

Miroslav Foret

Miroslav Foret

Syn Mirko Foreta (narozen 20. 12. 1946 v Brně) se věnoval hudbě od osmi let, kdy začal zpívat s orchestrem svého otce. Miroslav Foret s ním vystupoval na koncertech a tanečních zábavách v Brně, Bratislavě, Ostravě, ale rovněž také v proslulém sále pražské Lucerny.

Od počátku 70. let s ním  Miroslav Foret příležitostně hrával na saxofon, včetně působení ve Švédsku.

Miroslav Foret

Od vysokoškolských studií připravoval Miroslav Foret rozhlasové a později také televizní pořady.

O populární a jazzové hudbě psal Miroslav Foret v 60. až 80. letech do denního i odborného tisku, včetně zahraničního a zámořského.

Miroslav Foret Gustav Brom
Na turné v Německu v květnu 1982. V přední řadě zleva Helena Vondráčková, Gustav Brom, Jiří Korn a členky vokálního tria. V zadních řadách mezi muzinakty třetí zprava Miroslav Foret.

V 70. a 80. letech psal Miroslav Foret také skladby pro orchestr Gustava Broma, s nímž v té době příležitostně hrával na saxofon (1980 – 1987), pro Rozhlasový orchestr Studio Brno a další brněnské soubory, včetně vlastních.  Své skladby podepisoval také pseudonymem Miroslav Terov.

Miroslav Foret

Od roku 1990 se Miroslav Foret věnuje výhradně své odborné vědeckovýzkumné profesi.

Jako prof. PhDr. Miroslav Foret, CSc. je například autorem více než pěti desítek  domácích i zahraničních odborných knižních publikaci, včetně těch o populární a jazzové hudbě jako je například humoristická Populární hudba je když … (Praha  1990). Rovněž pomáhal založit soukromé vysoké školy v Brně, Bratislavě a Znojmě.

O spolupráci obou M. Foretů s jeho věhlasným orchestrem hovoří na následujícím videu z natáčení v rozhlasovém studiu Dukla 14. 2. 1987 sám Gustav Brom.